Hledání nápadů: nápady na rande

Važte ve školní jídelně zbytky na tácech po jednotlivých třídách.

Co třída ušetří proti loňsku, to dostane na výlet.

Odhlašujte obědy podle třídnice, ne přes rodiče.

Kdo je v osm zapsaný jako nemocný, tomu se v jedenáct nevydává.

Nabídni hlídání nejdřív prarodičům a chůvu volej, až když odmítnou.

Sami se nenabídnou, aby se nevnucovali, a ty se bojíš otravovat.

Vyber si jednu činnost, ne téma, a opakuj ji sto dní po sobě.

Skládat lístek na tramvaj, obkreslovat stín stejného hrnku. Stý den to rozložíš na stole.

Stiňte tam, kde lidi stojí nedobrovolně.

Ne v parku, ale nad přechodem, kde se čeká minutu a půl na zelenou.

Nahraďte druhé kolo pohovoru čtyřmi hodinami opravdové práce.

A zaplaťte je sazbou, na kterou se člověk hlásí.

Připlácejte za směnu přesunutou míň než čtrnáct dní předem.

A stejně tak tomu, komu ji zrušíte úplně.

Zrušte automatické prodlužování smluv.

Patnáct dní předem přijde jedna otázka a pokračuje se, jen když odpovíš ano.

Zdržte inzeráty bez uvedené mzdy o čtrnáct dní.

Zamlčet plat zatím firmu nestojí vůbec nic, tohle by ji to stálo.

Nechte soubor po představení půl hodiny mlčet a jen poslouchat rozbor.

Obhajoba je nejjistější způsob, jak se z kritiky nic nedozvědět.

Ať firma složí tisícovku za každého, koho pozve na pohovor.

Dostane ji zpátky, jakmile ti napíše, jak jsi dopadl. Když neodpoví, zůstane tobě.

Ať odškodné za zpožděný vlak chodí samo na účet.

Dopravce ta data má, jen čeká, jestli si o peníze řekneš sám.

Podepiš si, že polovina příštího zvýšení platu půjde rovnou na spoření.

Z peněz, které máš teď, ti neubude nic.

Postav u cyklostezky bednu se zeleninou a kasičkou, bez prodavače.

Co se ukradne, vyjde pořád levněji než mzda.

Rozposlouchanou audioknihu si dovol poslouchat jen v tělocvičně, nikde jinde.

V pokusu takhle omezeným lidem stoupla za deset týdnů návštěvnost tělocvičny o polovinu proti těm, kdo měli k nahrávce přístup pořád.

Nalep na spodek věcí jmenovky s tím, komu jednou připadnou.

Jednou za rok se u večeře přelepují a kdokoli smí říct, o co by stál.

Sejděte se jednou za rok a nakreslete komiks za čtyřiadvacet hodin.

Čtyřiadvacet stran, a co se nedokreslí, pověsí se nedokreslené.

Posílej babičce každý týden otázku na pohlednici a ať odepíše na druhou.

Po roce z toho je balík dvaapadesáti dvojic.

Nahraj za únor pětatřicet minut vlastní hudby a v březnu to pusť v hospodě.

Nikam se to pak nedává a nikdo to nehodnotí.

Sejděte se vždycky stejný den, na stejném místě a u stejného jídla.

Nesmí se změnit nic, ani kdyby to bylo lepší — každá změna je šance to zrušit.

Dej do vývaru rajče nebo parmezán a zároveň kost nebo maso.

Umami se nesčítá, ale násobí, takže "přidáme víc masa" ten rozdíl nedožene.

Rozmístěte lavičky po trase, kudy senioři chodí k doktorovi a do obchodu.

Každých dvě stě metrů a s područkami, aby se z nich dalo vstát.

Začni hovor s babičkou tím, ať vezme do ruky jednu věc z bytu a řekne, odkud je.

Za dva roky je celý byt přečtený.

Až příště zavoláš rodičům nebo babičce, zeptej se na něco, na co ses nikdy nezeptal: „Co jsi dělal ve dvaceti, o čem nevím?“ nebo „Kdy ses v životě nejvíc bál?“ Se svolením si to nahraj. Za pár let to bude nejcennější nahrávka, jakou máš. Navažte otázkou, na kterou u vás přišla nejlepší odpověď.

Určete si cenu jednoho dne u rodiče.

Kdo ten den nevezme, pošle ji tomu, kdo ho vzal, a "nemám čas" přestane být zadarmo.

Rozepište péči o rodiče obráceně: zapisujte jen dny, kdy nemůžete.

Co zbude prázdné, se rozdělí rovným dílem.

Vydražte si věci po rodičích za fiktivní žetony ještě za jejich života.

Rodič u toho sedí a může to komentovat.

Ať jeden sourozenec řekne cenu chalupy a druhý si vybere, jestli za ni koupí, nebo prodá.

Nikdo pak nemůže lhát.

Nech jednoho ze sourozenců rozdělit pozůstalost na hromady.

Ostatní si vybírají první a na něj zbude poslední — proto dělí poctivě.

Nehlasujte o filmu, prostě něco spusťte.

Kdo nesouhlasí, musí do minuty najít jinou shodu, jinak zůstává to, co běží.