Až příště zavoláš rodičům nebo babičce, zeptej se na něco, na co ses nikdy nezeptal: „Co jsi dělal ve dvaceti, o čem nevím?“ nebo „Kdy ses v životě nejvíc bál?“ Se svolením si to nahraj. Za pár let to bude nejcennější nahrávka, jakou máš. Navažte otázkou, na kterou u vás přišla nejlepší odpověď.

Zeptej se kamarádů, jestli se můžeš přidat k jejich plánu.

Většinou to nebývá nepříjemné, jak se bojíš. Nepozvali tě obvykle jen proto, že je to nenapadlo.

Vydražte si věci po rodičích za fiktivní žetony ještě za jejich života.

Rodič u toho sedí a může to komentovat.

Nakup vnoučatům dárky na dvacet let dopředu a ulož je do bedny.

Ke každému napiš rok — po tvojí smrti už za tebe dárek nikdo nevybere.

Posílej babičce každý týden otázku na pohlednici a ať odepíše na druhou.

Po roce z toho je balík dvaapadesáti dvojic.