Až příště zavoláš rodičům nebo babičce, zeptej se na něco, na co ses nikdy nezeptal: „Co jsi dělal ve dvaceti, o čem nevím?“ nebo „Kdy ses v životě nejvíc bál?“ Se svolením si to nahraj. Za pár let to bude nejcennější nahrávka, jakou máš. Navažte otázkou, na kterou u vás přišla nejlepší odpověď.

Vydražte si věci po rodičích za fiktivní žetony ještě za jejich života.

Rodič u toho sedí a může to komentovat.

Nakup vnoučatům dárky na dvacet let dopředu a ulož je do bedny.

Ke každému napiš rok — po tvojí smrti už za tebe dárek nikdo nevybere.

Posílej babičce každý týden otázku na pohlednici a ať odepíše na druhou.

Po roce z toho je balík dvaapadesáti dvojic.

Nabídni hlídání nejdřív prarodičům a chůvu volej, až když odmítnou.

Sami se nenabídnou, aby se nevnucovali, a ty se bojíš otravovat.