Nabídni hlídání nejdřív prarodičům a chůvu volej, až když odmítnou. Sami se nenabídnou, aby se nevnucovali, a ty se bojíš otravovat.

Zeptej se kamarádů, jestli se můžeš přidat k jejich plánu.

Většinou to nebývá nepříjemné, jak se bojíš. Nepozvali tě obvykle jen proto, že je to nenapadlo.

Určete si cenu jednoho dne u rodiče.

Kdo ten den nevezme, pošle ji tomu, kdo ho vzal, a "nemám čas" přestane být zadarmo.

Rozepište péči o rodiče obráceně: zapisujte jen dny, kdy nemůžete.

Co zbude prázdné, se rozdělí rovným dílem.

Až příště zavoláš rodičům nebo babičce, zeptej se na něco, na co ses nikdy nezeptal: „Co jsi dělal ve dvaceti, o čem nevím?“ nebo „Kdy ses v životě nejvíc bál?“ Se svolením si to nahraj. Za pár let to bude nejcennější nahrávka, jakou máš. Navažte otázkou, na kterou u vás přišla nejlepší odpověď.