Zeptej se kamarádů, jestli se můžeš přidat k jejich plánu. Většinou to nebývá nepříjemné, jak se bojíš. Nepozvali tě obvykle jen proto, že je to nenapadlo.

Až příště zavoláš rodičům nebo babičce, zeptej se na něco, na co ses nikdy nezeptal: „Co jsi dělal ve dvaceti, o čem nevím?“ nebo „Kdy ses v životě nejvíc bál?“ Se svolením si to nahraj. Za pár let to bude nejcennější nahrávka, jakou máš. Navažte otázkou, na kterou u vás přišla nejlepší odpověď.

Nabídni hlídání nejdřív prarodičům a chůvu volej, až když odmítnou.

Sami se nenabídnou, aby se nevnucovali, a ty se bojíš otravovat.

Dej cizím lidem najevo, že si chceš popovídat, třeba odznakem na bundě.

Na univerzitním kampusu s 563 dospělými jasný signál zvýšil, jak často, jak dlouho a jak osobně spolu cizí lidé mluvili. Autoři dodávají, že kdo chce klid, ho tím dostane taky.

Napište s kamarády detektivku po kapitolách a přiložte k nim zalepené řešení.

Kdo řešení nemá, nesmí přidávat záhady.