Nakup vnoučatům dárky na dvacet let dopředu a ulož je do bedny. Ke každému napiš rok — po tvojí smrti už za tebe dárek nikdo nevybere.

Nevyhazuj nejhorší dárek z losovačky, zabal ho zase napřesrok.

Po deseti letech má vlastní jméno a čeká se na něj.

Určete si cenu jednoho dne u rodiče.

Kdo ten den nevezme, pošle ji tomu, kdo ho vzal, a "nemám čas" přestane být zadarmo.

Veď sešit, kdo co dal ke svatbě, k pohřbu a k narození.

Nevede se rok, vede se sto let a dědí se dál.