Hledání nápadů: nápady na dárek

Odhlašujte obědy podle třídnice, ne přes rodiče.

Kdo je v osm zapsaný jako nemocný, tomu se v jedenáct nevydává.

Věnuj dítěti denně pět minut hry, kterou vede úplně samo, a jen nahlas popisuj, co dělá.

V terapeutickém programu, který rodiče učí takhle si s dětmi hrát, dětem po pár týdnech měřitelně ubylo problémového chování proti dětem na čekací listině.

Zajezděte si na závodní dráze pro kola, se zatáčkami skloněnými skoro do svahu.

Na lekce pro začátečníky vám kolo půjčí. Taková dráha se jmenuje velodrom.

Nabídni hlídání nejdřív prarodičům a chůvu volej, až když odmítnou.

Sami se nenabídnou, aby se nevnucovali, a ty se bojíš otravovat.

Půjčte si motorovou loď na Baťově kanálu, řidičák na loď nepotřebujete.

Stačí občanka a osmnáct let, na zdymadlech vám poradí obsluha.

Projeďte se po zrušené železniční trati na šlapacím vozíku.

Jeden šlape, druhý se veze a žádný vlak tam nejezdí. Najdete to pod názvem drezína.

Projděte se po setmění tropickým skleníkem.

Pražská botanická zahrada v zimě zhasne světla a ve skleníku se ozývají jen žáby.

Podívejte se večer na hvězdárně dalekohledem na Saturn.

Když je jasno, pozorování vede astronom a vstupné je kolem padesáti korun.

Nalep na spodek věcí jmenovky s tím, komu jednou připadnou.

Jednou za rok se u večeře přelepují a kdokoli smí říct, o co by stál.

Určete si cenu jednoho dne u rodiče.

Kdo ten den nevezme, pošle ji tomu, kdo ho vzal, a "nemám čas" přestane být zadarmo.

Posílej babičce každý týden otázku na pohlednici a ať odepíše na druhou.

Po roce z toho je balík dvaapadesáti dvojic.

Rozepište péči o rodiče obráceně: zapisujte jen dny, kdy nemůžete.

Co zbude prázdné, se rozdělí rovným dílem.

Začni hovor s babičkou tím, ať vezme do ruky jednu věc z bytu a řekne, odkud je.

Za dva roky je celý byt přečtený.

Odpracuj tři hodiny u sousedky tady a nech si je připsat mámě do Přerova.

Za ni je odchodí někdo cizí — pošleš čas, ne peníze.

Až příště zavoláš rodičům nebo babičce, zeptej se na něco, na co ses nikdy nezeptal: „Co jsi dělal ve dvaceti, o čem nevím?“ nebo „Kdy ses v životě nejvíc bál?“ Se svolením si to nahraj. Za pár let to bude nejcennější nahrávka, jakou máš. Navažte otázkou, na kterou u vás přišla nejlepší odpověď.

Ať jeden sourozenec řekne cenu chalupy a druhý si vybere, jestli za ni koupí, nebo prodá.

Nikdo pak nemůže lhát.

Nech jednoho ze sourozenců rozdělit pozůstalost na hromady.

Ostatní si vybírají první a na něj zbude poslední — proto dělí poctivě.

Sejděte se vždycky stejný den, na stejném místě a u stejného jídla.

Nesmí se změnit nic, ani kdyby to bylo lepší — každá změna je šance to zrušit.

Rozmístěte lavičky po trase, kudy senioři chodí k doktorovi a do obchodu.

Každých dvě stě metrů a s područkami, aby se z nich dalo vstát.

Vyber si jednu činnost, ne téma, a opakuj ji sto dní po sobě.

Skládat lístek na tramvaj, obkreslovat stín stejného hrnku. Stý den to rozložíš na stole.

Plať řemeslníkům za nabídku, ne za zakázku.

Složíš u poptávky pětistovku a rozdělí se mezi ty, co do dvou dnů odpoví. Kdo mlčí, nedostane nic.

Vyměňte si s partnerem po půl roce polovinu domácích prací.

Nejen tu práci, ale i to, že si na ni musíte sami vzpomenout a naplánovat ji.

Pronajměte si na hodinu zkušebnu pro kapely a zahrajte si na bicí.

Nástroje tam jsou, stojí to kolem dvou stovek a hrát nikdo z vás umět nemusí.

Pronajměte si na večer celé kino jen pro vás dva.

Menší sál stojí pár tisíc a pustí vám tam i film, který si přinesete. Kina to nabízejí jako soukromé promítání.

Obejděte za jedno odpoledne vinné sklepy celé vesnice.

U vchodu si koupíte skleničku a v každém sklepě, kam vejdete, vám do ní vinař nalije. Akce se jmenuje otevřené sklepy.

Dejte do rozhledny jednu postel a pronajímejte ji na noc.

V šest se zavírá a pak je tam prázdno, i když je vidět do všech stran.

Jděte se večer podívat do chodeb pod městem.

Pod Plzní jich je skoro dvacet kilometrů a v Jihlavě v nich hrají herci.

Vyjeďte na koni do lesa, i když jste na něm nikdy neseděli.

Stáje berou i úplné začátečníky, jde se krokem a průvodce jede s vámi.

Jděte poslechnout filharmonii, jak zkouší koncert.

Lístky stojí pár stovek, orchestr zahraje celý program a dirigent ho občas zastaví a něco opraví. V programu se to jmenuje veřejná generální zkouška.

Pověs do vchodu papír „Půjčím sousedům“ a jako první na něj napiš tři věci, které máš a skoro nepoužíváš: vrtačku, žebřík, stan.

Připiš číslo bytu. Kdo si něco půjčí, připíše svou věc. Za měsíc má celý dům půjčovnu a lidi se začnou zdravit jménem. Navažte, co by u vás na seznamu nesmělo chybět.