Veď sešit, kdo co dal ke svatbě, k pohřbu a k narození.
Nevede se rok, vede se sto let a dědí se dál.
Veď sešit, kdo co dal ke svatbě, k pohřbu a k narození.
Nevede se rok, vede se sto let a dědí se dál.
Nedávej dárek bez básničky.
Rozbalit se smí, až obdarovaný nahlas přečte osm veršů, které jsi k němu napsal.
Dohodněte se, že oplátkový dárek smí stát nejvýš polovinu toho, co přišlo.
Kdo dá dráž, porušil pravidlo, není velkorysý.
Pověs na lednici papír na věci, které sis nekoupil.
Píše se tam celý rok a v prosinci se z toho losuje.
Založte v lese stoletou knihovnu, jeden rukopis ročně.
Otevřít se smí až v roce 2126 a stromy na ten papír se sázejí letos.
Dárek v penězích nikdy nedávej rovný v obálce, poskládej bankovku do origami.
Pusť na otevřený mikrofon jen toho, kdo zůstane až po posledního.
Tyhle večery neumírají na špatné výkony, ale na prázdný sál v druhé půlce.
Nechte v ordinaci každý šestý termín prázdný jako nárazník na zpoždění.
Když se doktor nezpozdí, prodá ho ráno jako akutní.
Jděte se v září večer poslechnout do lesa troubení jelenů.
Na vycházky za jelení říjí vás vezme průvodce, který ví, kde je slyšet.
Věnuj dítěti denně pět minut hry, kterou vede úplně samo, a jen nahlas popisuj, co dělá.
V terapeutickém programu, který rodiče učí takhle si s dětmi hrát, dětem po pár týdnech měřitelně ubylo problémového chování proti dětem na čekací listině.
Postavte v lesích přístřešky s ohništěm, které nejdou rezervovat.
Kdo přijde první, spí dvě noci, a vyrazit se dá v pátek v šest večer.
Přišroubujte turistické razítko na skálu u vrcholu, ne na pult v infocentru.
Sbírání se tím změní z nakupování zpátky na chození.
Adoptuj si jeden kilometr turistické značky.
Dvakrát ročně ho projdeš, nahlásíš spadlé směrovky a tvoje jméno je na rozcestníku.
Dej dálkovým trasám čísla a jména místo barev. "Šel jsem čtyřku" se dá říct v hospodě, "šel jsem po červené" ne.
Přespi na dvoře u vinaře zadarmo a nic si nekupuj.
Stejně koupíš, a přesně proto tam lidi pouští.
Pronajímej v létě nocleh ve vlastní stáji, na čerstvé slámě.
Když je dobytek na pastvě, stejně stojí prázdná.
Nech si na dálkové trase vozit zavazadlo autem a jdi nalehko.
Půlka té dřiny je váha na zádech, ne kilometry.
Sepiš místa, která jsou v dešti lepší, a rozešli to den po lijáku.
Mokrý mech svítí a v pískovci tečou vodopády jen pár dní.
Nechte prázdné hájovny odemčené, zadarmo a bez rezervací.
Místo zámku pověste na dveře jednostránkový kodex.
Piš dítěti dopis, který si otevře, až mu bude tolik, kolik je teď tobě.
Dopis psaný ve třiceti se čte ve třiceti.
Nechte do kroniky chalupy psát jen návštěvy, majitel ani řádku.
Host popíše věc, která tam podle něj je odjakživa — domácí ji už dávno nevidí.
Zapiš dvanáctého každý měsíc jeden úplně obyčejný den hodinu po hodině.
Co jste jedli, co bylo slyšet z chodby, kolik stálo pečivo.
Udělejte jednu čekací listinu na celý kraj a jedno pořadové číslo.
Kdo odmítne nabídnutý termín, jde na konec.
Odpracuj tři hodiny u sousedky tady a nech si je připsat mámě do Přerova.
Za ni je odchodí někdo cizí — pošleš čas, ne peníze.
Jednou za měsíc večeře naslepo: dítě se zavřenýma očima zapíchne prst do mapy světa a ten večer se vaří jídlo z té země.
Když trefí oceán, je ryba. Recept, vlajku a pár slov v tom jazyce si děti dohledají samy. Napište, kam vás osud zavál a co jste vařili.
Nabídněte neodhlášený oběd v jedenáct komukoli ve škole za pětikorunu.
Rodiči se vrátí půlka ceny a jídlo nespadne do koše.
Dej patnáctiletému celé roční kapesné najednou v obálce.
Měsíční neučí plánovat, protože každá chyba se sama opraví za třicet dní.
Pronajměte si se sousedy na dva letní měsíce vlastní ulici.
Parkuje se o blok dál a na asfalt přijde umělý trávník, stoly a houpačka.
Zrušte před školou parkovací místa a udělejte z nich náměstíčko.
Vozovku srovnat do úrovně chodníku, přidat lavičky a pítko.
Podávejte do školek jednu přihlášku s pořadím a přidělujte v jednom kole.
Dneska jedno dítě drží tři místa a fronta vypadá trojnásobná.